Dnes vám pro bydlení na zámku v žilách nemusí kolovat modrá krev. Nemusíte být zrovna šlechticem, abyste začali bydlet na zámku. Dnes jste k tomu blíže, než si myslíte a to vám v žilách ani nemusí kolovat modrá krev! V barokním zámku Radlický dvůr se začíná psát nový příběh, jehož můžete být součástí. Budova s bohatou historií se bude rozprodávat. Vlastníkem jednoho z bytů můžete být právě vy a třeba volně navázat na příběh, který na začátku 18. století začal psát pan Ferdinand Ignác Schönpflug, svého času jílovský primátor, tehdejší majitel velmi známého pivovaru „U Šenfloků“ a vůbec podnikavý měšťan, který zámku Radlický dvůr vdechl život.
Výstavba zámku Radlík měla mnohem hlubší smysl
Možná si říkáte, že budovy rostou jako po dešti a každá má nějakou tu historii…avšak historie zámku Radlický dvůr sahá až na konec 17. století, kdy se měšťan Jílové rozhodl zbavit město nepřizpůsobivých šlechticů tím, že vykoupil všechny jejich budovy i pozemky. Dohromady asi pět panství, na jejichž místě začal buď hospodařit sám a nebo nepotřebné pozemky a budovy rozprodal měšťanům. V roce 1710 si na dřívějších pozemcích šlechty postavil barokní zámek, ve kterém bydlel. Později, když se přestěhoval do nedaleké Prahy tam i s rodinou pravidelně dojížděl. S rodným městem Jílové ho pojilo mnohé. A tak na něj nezanevřel ani v době, kdy se mu dobře dařilo v Praze. Také tam byl váženým měšťanem. Jako radnímu se mu právě v Praze dostalo povýšení do vladyckého stavu, získal titul „z Gamsenberku“ a dostal také erb. Ani přesto však na Jílové nezapomněl, často se tam vracel a finančně i svým činem městu hodně pomáhal. Stejně jako jeho pět synů v budoucnu. Nicméně svůj oblíbený barokní zámek Radlický dvůr v roce 1717 prodal panu Františkovi z Laurů a v roce 1729 zemřel v Praze.
Radlický dvůr nezemřel s ním…naopak začal procházet změnami, které mu diktovala sama doba
Přestože zakladatel Radlického dvora vydechl naposledy, jeho barokní zámek zůstal stát nehnutý dál. Jen procházel jistými změnami, které si na něj ušila sama doba a s ní i řada jeho nových majitelů. Existují zmínky, že roku 1922 odkoupil zámeček generální ředitel Škodových závodů Dr. h.c. Ing. František B. Hanuš od jistého Ottouna Fiedlera z Opočna, který starý barokní zámek, v době kdy jej spravoval, změnil na moderní bydlení. Ani pan Hanuš však neotálel, spolu s ním přišel do města i rozvoj. Radlický dvůr prošel velkou modernizací, stejně tak i jeho okolí. Přibyly nové domy, cihelna, mlékárna a další stavby a projekty. Pak ale přišla válka a zámek i s jeho obyvateli zažíval těžké časy.
Radlík sabotoval 2. světovou válku
Ani Radlický dvůr se válce a všemu co s ní souviselo vyhnout nemohl. Ledaže by se na tu řadu válečných let vrátil do doby, kdy ho pan Ignác Schönpflug začal stavět a tedy zmizel z povrchu zemského. Během války byla celá rodina Hanušových přísně kontrolována, zda neporušuje válečné předpisy. I přes strach a bídné podmínky se však obyvatelé Radlického dvoru zmohli na sabotáž. Podle dochovaných záznamů tehdy podřezali sloup s elektrickým vedením. Avšak ani po skončení války se zámku nevedlo lépe. Krátce se v něm ubytovali ruští vojáci, pak jeho okolí postihlo obrovské sucho a v roce 1948 přišla poslední rána – znárodnění, během kterého přišla rodina Hanušových o většinu svého majetku. Do roku 1989 zámek obývalo JZD a budova utrpěla značné škody. Naštěstí byla po revoluci budova i s přilehlými pozemky vrácena do vlastnictví rodiny Hanušových.